Atletika Stará Boleslav

1970 - 1979

Úspěšný rok 1970 započal velice smutně. Zemřel Josef Machek, dlouholetý člen atletického oddílu, v pouhých 32 letech. Na jeho počest byl založen Memoriál Josefa Machka v běhu na 100m. Prvním vítězem se stal Miroslav Tulis, v sezoně se stal juniorským mistrem ČSSR na 200m(21,8) a 400m(48,4). Reprezentoval na ME juniorů v Paříži a doběhl na šestém místě. František Skřivánek získal na mistrovství České republiky v běhu na 800m bronzovou medaili. Mladší dorostenec Ladislav Kleman obsadil třetí místo na mistrovství ČSSR v přespolním běhu, vyhrál 3000m a v běhu na 1500m získal místo druhé. Vytvořil rovněž nový československý rekord mladšího dorostu na 3km. Karel Vostrovský zvítězil na mistrovství České republiky v přespolním běhu. V zatím málo úspěšné disciplíně kladivu získává úspěch svěřenec Jiřího Kreutera Stanislav Kettner, když po druhém místě na mistrovství ČSR obsazuje na mistrovství ČSSR čtvrtou pozici. Další úspěchy houšteckých atletů přinášejí T.Linhart, J.Ryneš a J.Šubrt na 800m, žáci Srb, Krbec a Rych ve štafetě 3x1000m vytvářejí československý rekord. Mezi mladými se začínají objevovat další nové talenty, mezi jinými diskař Miloš Krejza, který aktivně setrval od mladších dorostenců po mužské družstvo dlouhých 31 let. Svou kariéru protkanou mnoha úspěchy zakončil až v roce 2001, kdy byl stále velmi platným členem družstva mužů. Ke konci sezony oslabuje družstvo mužů Miroslav Tulis, který přestoupil do Sparty Praha.


Oslav třicátého výročí založení se zúčastnilo mnoho bývalých členů ASB, funkcionářů ČAS i význačných hostů. Stanislav Jungwirth vyprávěl na doby svých tréninků a úspěchů v Houštce. Konaly se i závody atletických veteránů, a tak mohli mladí závodníci znovu vidět Jirouta, Siberu, Lišku a další ikony houštecké historie na dráze, ve vrhačském kruhu či na rozběhu dálky a výšky. Také aktivní členové A-družstva mužů se nenechali zahanbit a v sezoně dosahují velkého úspěchu. V národní lize dosahují na páté místo. Nejplatnějšími členy družstva se stal J.Ryneš, dalšími významnými závodníky byli J.Hovorka, M.Jílek, A. Holoubek ml., K.Vostrovský. Také B-družstvo si nevedlo špatně a obsadilo páté místo v silné konkurenci Středočeského kraje. Pravidelné Atletické středy sice dostávaly konkurenci v podobě veřejných závodů na stadionech v Praze, kde se již začal objevovat tartan, ale vyhlášenost a obliba dráhy stále přitahovala množství závodníků. Ke startu na 800m tak nastupovalo i 10 rozběhů. Závody se nezřídka protáhli do večerních hodin, což například v říjnu znamenalo dobíhat za tmy. Pro závodníky stačilo osvětlení po obvodě, ale aby rozhodčí viděli na stopky, muselo se zajet osobním autem na dráhu a rozsvítit světla.


Roku 1972 byla započata přestavba hlavní budovy. Bourání nevyhovujících částí netrvalo dlouho. Na jejich místo bylo vyprojektováno 14 moderních pokojů. Tato část však byla časově náročnější, možná také díky laxnímu přístupu dělníků. Jak poznamenal Kees Verhoef: ,,Když přijedu za měsíc do Holandska, stojí tam již nové domy, vaši zedníci však dlouho svačí, aby mohli hrát kopanou či karty.". Atleti se však tímto neřídili a sklízeli úspěchy za poctivé trénování. Na přeboru ČSR uspěli Karel Hošek, Jiří Pospíšil v oštěpu, další závodníci obsadili významná místa v první desítce. Oštěpařským přeborníkem ČSSR mladšího dorostu se překvapivě stal svěřenec Antonína Čvančary Zdeněk Adamec v novém československém rekordu. Nezklamal ani starší dorostenec Miloš Krejza v disku, obsadil třetí místo. V soutěži družstev se dařilo B družstvu mužů a sloučenému družstvu mladších a starších dorostenců. Toto družstvo potvrdilo své kvality a na přeboru Čech skončilo na čtvrtém místě. A družstvu mužů se příliš nedařilo, nepomohlo ani zaregistrování holandského závodníka Keese Verhoefa, který vždy na závody přijel na své náklady.


Miloš Krejza, Zdeněk Adamec, Jan Kinda, Gustav Miller, Karel Hošek a Petr Uhlíř. Tato jména se v letech 73-76 objevovala v popředí celorepublikových tabulek celkem pravidelně a jednalo se jak o vrhače, tak i o sprintery. Dorostenci obsadili opět čtvrté místo na přeboru Čech. Na trenérský post se vrátila Jana Jílková.


Do roku 1976 nastupoval oddíl se stovkou aktivních členů. Atletické středy již neměly svou popularitu jako dříve, závodníky táhla tartanová dráha na Strahově. Houštecká dráha však byla značně poničená a jen vytrvalá práce Josefa Hanykýře ji držela ještě několik dalších let v provozuschopném stavu. Na stadion našla cestu také děvčata, která vedl Jaroslav Braborec. Došlo k přerozdělení starších a mladších dorostenců na juniory a dorostence. Jiří Frolík, junior, zvítězil na přeboru ČSSR jak v běhu na 100m, tak i 200m. Stal se i členem reprezentačního družstva na mistrovství Evropy. V hodu diskem dorostu překvapivě zvítězil Jiří Bílek před Jaroslavem Horáčkem.


Ač to nikdo neočekával, po předposledním místě o rok dříve, A družstvo postupuje v roce 1977 do I.ligy. Přes velkou snahu hlavně družstva RH Pardubice se postup podařil. Za úspěchem stálo hlavně nasazení všech závodníků, kteří nastupovali pravidelně k utkáním. Prosazovali se Milan Horák, Svatopluk Soukup, Ivo Drahorád, Emil Bořík, Miller, Rada, Horáček, Hošek a hlavně Miloš Krejza, nejúspěšnější závodník. Výčet atletů není zdaleka úplný, za družstvo nastoupilo celkem 33 závodníků. Také junioři nezaháleli a skončili celkově na pátém místě. Mezi jednotlivci se prosazuje Jiří Bílek v disku, Milan Červený rovněž v disku, sprinter Milan Horák, oštěpař Karel Hošek a překážkář Josef Strnad, juniorský mistr ČSSR v běhu na 110m překážek (14,7). Jedním z významných atletických podniků poslední doby se stala veteraniáda. S atlety z celé republiky vyrazili změřit síly i veteránští atleti ASB. Liška, Prokopec, Škárnitzl, Hájek, Čvančara, Langer a Bouda opět obuli tretry a zavzpomínali na staré časy.


Rok 1978 poznamenalo mistrovství Evropy v Praze. Jako ocenění za dlouholetou práci při atletických středách a dalších mnoha závodech bylo pozváno i osm našich rozhodčích. B.Šulda startér, dr.Pelikán cílový rozhodčí, L.Pytloun u vícebojů, Vl.Jadrný a J.Hanykýř u chůze a rozhodčí na úsecích F.Prokopec, A.Votruba a J.Novák splnili svá poslání ke všeobecné spokojenosti. Družstvo mužů si v I.lize vedlo velmi úspěšně, když obsadilo pěkné třetí místo. Určitě to bylo i díky posilám, přišel mílař Pátek, chodec Grepl, běžec Kolbaba a výškař A.Čvančara mladší. Jedním z dalších významných reprezentantů, který posílil houštecké atlety, se stal Stanislav Pluhař, kladivář a mistr sportu. Uskutečnila se přátelská utkání s BSG Tiefbau Cottbus a pro několik dalších let se stala příjemným zpestřením atletické sezony. Dalším zajímavým podnikem v Houštce byly mezinárodní závody za účasti kvalitních závodníků z NDR a SSSR. Závody se staly úspěšné pro S.Soukupa, který si zaběhl osobák na 400m 48,8s. Tento rok se uspořádal i první atletický ples za účasti atletů a ostatních občanů města.


Rok 1979 přinesl změnu v organizaci a bodování družstev. V praxi to znamenalo spoléhat se na kvalitní závodníky, kteří přinášeli pravidelně body. Nejvíce bodujícím závodníkem se opět stal diskař a koulař Miloš Krejza. Opět se zadařilo žákovským kategoriím, jádro tvořili kroužky pod vedení J.Kreutera, E.Kreuterové, L.Bartůňka a J.Braborcové. V halové sezoně překvapil Stanislav Pluhař přední české kladiváře v hodu břemenem a všechny porazil. Později vytvořil i nejlepší výkon roku. Úspěch si připsal S.Soukup za druhé místo na mistrovství ČSR v běhu na 400m. Vedlo se i půlkaři I.Drahorádovi a překážkáři Jandourkovi. Opět se pořádalo utkání s BSG Tiefbau Cottbus a družstva se setkala i na společných soustředěních jak v Německu, tak u nás.