|
Na historický úspěch mužské atletiky v rozhovoru vzpomínal Ing. Ladislav Pytloun, bývalý úspěšný atlet a dlouholetý vedoucí družstva mužů atletického oddílu Slavoj Stará Boleslav.
Družstvo mužů dosáhlo historického úspěchu a chybělo opravdu málo, aby se probojovalo do naší nejvyšší soutěže. Jak uplynulou sezónu vidí jeho vedoucí?
Družstvo mužů vedu nepřetržitě od roku 1968 (tedy už 41 sezón). Za tu dlouhou dobu jsem zažil s družstvem celou řadu úspěchů, ale dnes mohu říci, že letošní bezkonkurenční vítězství v 1. lize ve skupině „A“ a následně čtvrté místo ve vyrovnávací soutěži (baráži) o postup do extraligy, je největším úspěchem v historii mužské staroboleslavské atletiky.
Přestože jsme v minulosti několikrát svoji skupinu 1. ligy vyhráli a startovali ve finále, letošní baráž byla o mnoho těžší. Kromě dvou nejlepších družstev z každé skupiny 1. ligy startovala i dvě družstva extraligová, která bojovala o udržení v této nejvyšší atletické soutěži. Naše družstvo si zde vedlo velmi dobře. Porazila nás pouze extraligová družstva Synot Turnov a Spartak Praha 4 a z prvoligových družstev silné SSK Vítkovice. Postup do extraligy nám unikl o jedno umístění. Do nejvyšší soutěže postoupila pouze první tři družstva. Za námi pak skončila další čtyři družstva a čistě teoreticky mohu říci, že naše družstvo se umístilo ze tří skupin 1. ligy celkově na druhém místě za SSK Vítkovice. V celorepublikovém měřítku potom celkově na 12. místě.
Když uvážíme, že porážíme atlety z oddílů krajských měst i z míst, kde atletika má mnohem lepší podmínky, jsou úspěchy staroboleslavských atletů skutečně hodnotné.
Obligátní otázka, co můžeme od družstva mužů očekávat v příštím roce?
Do příští sezóny máme jako družstvo jen jedno přání – zopakovat letošní skvělý úspěch. Bude to velmi těžké. Dnes ještě nevíme přesně, jaké soupeře budeme mít ve své skupině a hlavně jak se soupeři posilní především hosty ze zahraničí. Současné naše družstvo tvoří převážně mladí závodníci, kteří se rok od roku lepší a tak pevně věřím, že i příští rok by měl být pro naše barvy úspěšný. Je to kolektivní záležitost, na jehož výsledku se podílí bez výjimky všichni členové družstva. Věřím, že jejich forma bude v následující sezóně ještě lepší.
Atleti mívají vrcholový zenit poměrně krátký.
Máte zcela pravdu, že u atletů je vrcholový zenit skutečně krátký. Naše největší těžiště bodových zisků je ale především v technických disciplinách (vrh koulí, hod diskem, kladivem a oštěpem), kde závodníci mohou vrcholnou formu udržet déle, než například běžci, i když letos i běžci velmi mile překvapili. Jak jsem se již zmínil, družstvo tvoří především mladí, kteří mají ještě svůj vrchol před sebou a tak zatím nemusíme mít obavu, co bude v příštích letech. Již dnes se výrazně prosazují i ti nejmladší. Jako příklad mohu uvést staršího žáka Vojtěcha Hájka, kterému jsem dal ve čtvrtém kole příležitost získat první ligové body a jeho výsledek mezi seniory byl obdivuhodný. A takových nadějných závodníků bude v oddíle více, neboť se nám vyplácí kvalitní práce s mládeži. V poslední době dokonce i s těmi nejmladšími adepty atletiky, pro které jsme vytvořili atletické kroužky, o které je velký zájem a to nejen ze strany dětí samotných, ale i jejich rodičů, kteří si uvědomují, jak důležitou roli hraje všestranný pohyb pro vývoj jejich ratolestí.
Jaký je Váš názor na hostující sportovce v atletických soutěžích, zejména pak účast zahraničních závodníků v naší lize?
Dnes je běžné, že řada sportovních klubů v různých sportech využívá ke zvýšení výkonnosti svých družstev, posily z ciziny. Tento trend se bohužel rozšířil i mezi některé atletické kluby, které využívají možnost danou soutěžním řádem, kdy za družstvo může startovat až šest hostujících závodníků – tedy i cizinců. Většina našich soupeřů do svých družstev zapojuje především velmi kvalitní závodníky z Polska, Ukrajiny a Slovenska, kteří u nás v soutěži družstev hledají další možnost kvalitních závodů, neboť ve své zemi nemají soutěže družstev. V neposlední řadě hraje zde roli i finanční motivace. Vezmeme-li v úvahu, že družstvo mužů tvoří 24 závodníků – je možné využít plnou čtvrtinu hostů. Tím se však značně zkresluje kvalita družstev, které tyto posily z ciziny využívají a částečně je znehodnocena i soutěž samotná. Pokud zahraniční posily nastoupí, přinesou danému družstvu nemalý bodový zisk a dobré umístění. Pokud ale v některém kole nenastoupí, pak družstvo bojuje o některé z posledních míst, neboť za hostující závodníky nemá z vlastních řad žádnou rovnocennou náhradu.
Atletické soutěže družstev by měly sloužit rozvoji české atletiky, a vynaložené prostředky by měly jít ve prospěch českých atletů.
Jsem zásadně proti, aby za naše družstva zahraniční závodníci v takovém počtu mohli nastupovat a jsem rád, že náš oddíl dosud žádné cizince nepotřebuje. Jak je vidět, tak i bez zahraničních opor lze dosáhnou kvalitních výsledků. Samozřejmě i my jsme některé nabídky na hostování zahraničních závodníků obdrželi, všechny jsme však odmítli. Spoléháme na výchovu vlastních závodníků.
Od příštího roku se atleti budou potýkat se zásadními změnami pravidel. Ovlivní tyto změny konkrétní výkonnost?
Je celkem běžné, že vždy po mistrovství světa, nebo po olympiádě dochází k některým drobným úpravám atletických pravidel. Také na mistrovství světa v atletice, které se letos konalo v Berlíně, rozhodla IAAF o některých změnách atletických pravidel, které by měly platit i u nás od 1. ledna 2010. Vaše otázka je zřejmě zaměřena na hlavní změnu atletických pravidel týkající se startů. Od 1. ledna 2010 by mělo vstoupit v platnost nové pravidlo, které se týká vyloučení závodníka již za první nezdařený start.
Když například porovnáme technické discipliny, kde závodníci mají nejméně tři pokusy a ve skoku vysokém a skoku o tyči dokonce tři pokusy na každé výšce, pak je to vzhledem ke sprinterům trochu kruté. Cílem této změny bylo zamezit zbytečnému zdržování sprinterských disciplín nezdařenými starty. Až čas ukáže, zda to byl krok správným směrem.
Podle mého názoru budou někteří sprinteři na startech velmi opatrní, což zřejmě způsobí v některých případech i slabší výkony. První zkušenosti budou už při halových závodech, kde vzhledem k velmi krátké trati často dochází k „ulitému“ startu. Uvidíme proto velmi brzy jak se s tímto novým pravidlem sprinteři poperou.
A závěrem –co popřát staroboleslavským atletům?
Jako každý vedoucí družstva , tak i já bych si velmi přál, abychom i v příštím roce uspěli co nejlépe. Máme výborný kolektiv, jehož výkonnost se letos zlepšovala závod od závodu. Ze čtyř základních kol jsme třikrát vyhráli a pouze jednou skončili na druhém místě. Myslím, že i pro příští sezónu jsme díky obětavým trenérům, kteří vytvářejí na stadiónu v Houštce skvělé podmínky pro přípravu závodníků, dobře připraveni. Pro pořádání závodů máme rovněž dobré podmínky. V roce 2001 jsme provedli celkovou rekonstrukci stadiónu - atletické dráhy a sektorů, ovšem pro zimní přípravu bychom potřebovali ještě zmodernizovat stávající objekty, které nevyhovují. Atleti tak musí často využívat kryté haly v Praze či Jablonci, což stojí nemalé prostředky. Věřím však, že i kvalitní kryté zázemí pro přípravu a regeneraci závodníků na halovou sezónu se nám podaří v příštích letech realizovat.
 |
RSS feed Comments
