Atletika Stará Boleslav

1950 - 1959

Nový stadion přilákal do Houštky velké množství nových závodníků a závodnic. Početná základna mladších dorostenců, děvčat a rozšíření počtu závodníků v dalších kategoriích je jasným důkazem stoupající popularity atletiky. Ladislav Jirout dosahuje na mistrovství Evropy v Bruselu dalšího ze svých vynikajících výkonů ve vrhu koulí, když obsazuje ve finále šesté místo hodem dlouhým 14,89m. Na mistrovství Rumunska vítězí výkonem skoro o dva metry delším, kouli posílá do vzdálenosti vynikajících 16,85m. Dorostenec Vladimír Šimeček se prezentuje na mistrovství ČSR skvělým druhým místem v běhu na 60m za 7,4s. Tím také osobě dává vědět osobnost profesora Františka Šimka, který Šimečka vedl. František Šimek se pro další dlouhá léta stává trenérem mnoha a mnoha staroboleslavských atletů národního i světového formátu. Tím však ještě rok 1950 nekončí, svoji premiéru si stadionek odbyl jak se patří a sluší. Do Houštky přijíždějí atletické velkokluby jako ATK, Slavia Praha, Sparta Praha a další. Atleti těchto oddílů zde vytvářejí nové československé rekordy a jak se ukáže, ještě dlouhá léta vytvářet budou. Zmiňme tedy první československý rekord, který zde padl. Byl jím štafetový běh na 4x800m a čtveřice závodníků ATK Mährink, Melichařík, Aim, Kodrle jej zaběhla v čase 7:51,0min. Stalo se tak 26.července. Není mnoho stadionů, které by se začaly zapisovat do atletické historie ve své premiérové sezoně tak, jako houštecký.
Rokem 1950 tak začal maratón překonávání rekordů, atletických radostí a sportovních úspěchů. Své desáté výročí oslavil klub v plném proudu závodů. Ten rok zde bylo překonáno 26 rekordů a nejlepších výkonů. Začalo se dařit dorostu a výrazné úspěchy získávají i děvčata. Vladimír Šimeček překonává v Houštce československý rekord v běhu na 60m (7,0s) a později i na 100m (11,2). V běhu na 600m jej napodobuje Alena Zímová a zapisuje se do rekordní listiny mladších dorostenek časem 1:54,1min. Mezi seniory jsou v popředí Jirout v kouli a disku a Šimánek v běhu na 100m. Emil Zátopek. Pojem. Pan atlet. Aby nebylo oslav málo, k výročí klubu překonává v Houštce světový rekord v hodinovce. Za nevídané účasti deseti tisíc diváků zaběhl populární ,,Ťopek" světové výkony i na mezičasech na 15km, 10 mil a 20km. Za jednu hodinu uběhl 20 052m.

V dalších letech nalezli na staroboleslavské stadionu útočiště mnozí věhlasní trenéři pro svá soustředění. Dr. Ladislav Fišer, začal využívat i tzv. Václavák, 400m dlouhou rovinku v lesích za Starou Boleslaví. A rekordy se vesele překonávali dále. Emil Zátopek, Stanislav Jungwirth, Jiří Skobla a další a další jména hlásá do celé republiky Československý rozhlas, jak vytvářejí nové evropské a světové rekordy. Také houštečtí atleti nezahálejí, štafeta starších dorostenců 100-200-300-400 si dobíhá pro československý rekord, lepší se sprinter Šimánek, Šimeček a mnozí další. Sláva Houštky přitahuje nové tváře a talenty, a tak stadion začíná navštěvovat Machek, Plíhal, Šimuni a jiní. Zvláště pak Josef Machek spolu s Vladimírem Šimečkem byli tahouny sprintů po dlouhá léta.

V roce 1957 je poprvé sestaveno družstvo žen a ihned postupuje do II.ligy. Mladší dorostenky se nenechaly zahanbit a ve finále Československa obsazují druhé místo za Dynamem Praha. Družstvo tvoří převážně studentky pedagogické školy pod vedením Jiřího Hladila. Pod vedením Františka Šimka se objevují i žačky, z nichž některé s úspěchem posilují ženské družstvo. Ten samý rok překonává Stanislav Jungwirth pár dní starý světový rekord finského závodníka Salonena v běhu na 1500m a Pavel Kantorek ve dvouhodinovém běhu překonal 36 425,50 m.

Po úspěchu ženského družstva a družstva mladších dorostenek v roce 1957 se dění okolo atletiky přesunuje po několik dalších let tímto směrem. Ženy ve II.lize ,,prohánějí" silnější soupeře v čele s Nechanickou, Brychovou, Růžickou, Wirthovou, Jeřábkovou, Sváškovou, Pokornou a mnohými dalšími. Mladší dorostenky po druhém místě z roku 1957 úspěšně bojují o titul přeborníka ČSR. Na houštecké stadionu, v dramatickém boji plném množství osobních, oddílových a krajských rekordů děvčata poráží Spartak Mladou Boleslav a Iskru Bratislava. Největší radost měl určitě František Šimek, který stál u většiny závodnic při prvních atletických krůčcích. Družstvo mužů se nějaký čas potácelo v divizní soutěži, příchody z vojny moc nepomohly, Jaromír Jungwirth - bratr Stanislava Jungwirtha, Antonín Čvančara a další. Výkony jednotlivců však šly nahoru, sprinter Machek, čtvrtkař Bendl či všestranný Horák. Velký počet závodů, jen v roce 1959 jich bylo v Houštce pořádáno 60 (rok 2004 znamenal cca 35 závodů všech kategorií a úrovní), vyžadoval vysoký počet rozhodčích a funkcionářů. Tito lidé se rekrutovali z řad závodníků a trenérů a tak nebyl problém s organizací. Jezdilo se do Desné a Rožmitálu na tréninkové tábory pod vedením J.Hladila a manželů Šimkových. Plné tělocvičny přes zimu a využívaný Václavák tvořily tehdejší atmosféru staroboleslavské atletiky. Do Houštky však také jezdili i atleti z okolních vesnic a městeček, především zásluhou Milana Holuba, kantora na všetatské škole, se dostavovalo k závodům kolem 40 jeho svěřenců. Mnozí z nich se stali nejen posilami, ale i rekordmany krajského a vyššího formátu.